Inverze: Když se počasí postaví na hlavu

Znáte ten pocit, když se ráno probudíte do šedivé mlhy, zatímco kamarád v horách posílá fotky sluncem zalité krajiny? S největší pravděpodobností za to může inverze. Ale co to vlastně je a proč nás v nížinách tak trápí?

Co je inverze? Obrácení naruby

Inverze, jak už název napovídá (z latinského inversio, obrácení), je v meteorologii stav, kdy se "normální" rozložení teplot vzduchu obrátí. Běžně platí, že s rostoucí nadmořskou výškou teplota klesá. Při inverzi je tomu naopak - v určité vrstvě atmosféry teplota s výškou stoupá. Jednoduše řečeno, v horách je tepleji než v údolí.

Představte si to jako vrstvy - dole je studený, těžký vzduch, nad ním teplý, lehčí vzduch. Tato situace brání promíchávání vzduchu, a tím pádem i rozptylu škodlivin.

Proč inverze vzniká?

Inverze nevzniká jen tak náhodou. Za jejím vznikem stojí několik faktorů, často kombinace:

• Vysoký tlak vzduchu: Rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou (často ze severovýchodu nebo východu) přinášejí stabilní počasí bez srážek.
• Proudění teplého vzduchu ve vyšších vrstvách: Zejména v zimě proudí ve vyšších vrstvách atmosféry teplejší vzduch, který "překrývá" studený vzduch u země.
• Radiační ochlazování: V noci se zemský povrch ochlazuje vyzařováním tepla do vesmíru. Tím se ochlazuje i vzduch v jeho blízkosti.
• Geografické podmínky: Údolí a kotliny obklopené horami jsou na inverze náchylnější, protože studený vzduch se v nich hromadí.

Druhy inverzí: Není inverze jako inverze

Meteorologové rozlišují několik typů inverzí podle toho, jak vznikají:

• Radiační inverze: Vzniká v noci ochlazováním zemského povrchu.
• Advekční inverze: Vzniká, když se teplý vzduch přesune nad studený povrch (např. sněhovou pokrývku).
• Frontální inverze: Souvisí s přechodem teplé fronty, kdy se teplý vzduch nasune nad chladnější.
• Subsidenční inverze: Vzniká sesedáním chladného vzduchu z vyšších vrstev atmosféry.

Inverze a smog: Nebezpečné spojení

Největším problémem inverzí je, že zabraňují promíchávání vzduchu. To znamená, že se škodliviny z dopravy, průmyslu a topení hromadí u země a vzniká smog. Smog dráždí dýchací cesty, zhoršuje chronická onemocnění a celkově negativně ovlivňuje zdraví.

Proto se při inverzích často vyhlašují smogové situace a doporučuje se omezit pobyt venku a používání aut.

Dá se s inverzí něco dělat?

Samotnou inverzi ovlivnit nemůžeme. Je to přírodní jev, daný rozložením tlakových útvarů a dalšími faktory. Co ale můžeme ovlivnit, je množství škodlivin, které do ovzduší vypouštíme. Snížení automobilové dopravy, používání ekologičtějších způsobů vytápění a zlepšení průmyslových procesů - to všechno může pomoci zmírnit dopady inverzí.

Kde si užít slunce, když je dole inverze?

Paradoxně, když v nížinách panuje inverze, na horách bývá slunečno a tepleji. Takže pokud máte možnost, vyrazte si na výlet do hor a užijte si inverzní "léto" uprostřed zimy.

Zajímavost: V Jizerských horách, v osadě Jizerka, může teplota ráno klesat až k -20 °C kvůli sesedání studeného vzduchu. Odpoledne se ale, při slunečné obloze, může vyšplhat i nad 10 °C. Extrémní příklad inverzního počasí!

Inverze je sice nepříjemná, ale dá se s ní žít. Stačí se o ní něco dozvědět a snažit se minimalizovat její negativní dopady. A když už nic jiného, tak si zkrátka naplánovat výlet na hory.